Fortuna Bohyně Štěstí

Soška Fortuna (Štěstěna)

Římská bohyně štěstí, náhody a úspěchu. Ekvivalent řecké Týché.

Se zavázanými oči symbolizuje spravedlnost.

Fortunu si například nakláněly a uctívaly matky. Její kult je znám z Říma, ze šestého století př. n. l., kde byla uctívána jako Fortuna Populi Romani, Fortuna lidu římského. Tehdy vládl král Servius Tullius. Fortuna má zasvěcený svůj chrám na Foru Boariu, veřejnou svatyni na prastarém Quirinalu, uctívaném jako opatrovnický duch strážný starověkého Říma chrám Fortuna Muliebris, Fortuna ženská ve věštírně v Praeneste, kde malý chlapec určoval budoucnost z dubových výhonků.

Celý římský svět uctíval Fortunu v obrovském množství svatyní a pod různými názvy, které záležely na různých životních okolnostech a na tom, v co lidé věřili, že bude mít ten nejlepší výsledek.

Fortuna nebyla jen kladnou a pozitivní postavou. Jako Fortuna Dubia byla nerozhodná, vrtkavá a nespolehlivá, jako Fortuna Brevis mohla být nevypočitatelná, přelétavá, vrtošivá a nestálá nebo jako Fortuna Mala mohla dokonce škodit a přivádět lidi do neštěstí.

Její jméno zřejmě bylo odvozeno od Vertumna, „toho, kdo otáčí rokem", můžeme ale najít ještě dřívější odkazy v Ciceronově díle In Pisonem, cca 55 př. n. l. na takzvané kolo osudu (Rota Fortuna) symbolizující nekonečné změny v životě od prosperity až po katastrofu.

Středověké líčení Fortuny zdůrazňovalo její dualitu a nestabilitu jako dvě tváře bok po boku, podobně jako byl zobrazován římský bůh začátků a konců Janus. Jedna tvář se směje, druhá mračí; jedna polovina tváře je černá, druhá bílá; může být slepá se zahalenýma očima, ale bez vah, slepá ke spravedlnosti. Příležitostně nám může její temperamentní oblečení a nebojácná nemravnost připomínat prostitutku. Byla spojována se symbolem jídla a rohem hojnosti (lat. cornu copiae), kormidlem lodi, koulí nebo kolem. Cornucopia znamená, že hojnost přetéká, kolo kormidelníka manévruje osudem, koule je symbolem šance (komu se dostane štěstí nebo smůla), a kolo osudu symbolizuje že štěstí nebo smůla nikdy netrvá věčně.

V římském kalendáři byl zasvěcen Fortuně 11. červen, a pak se 24. června slavil velký svátek Fors Fortuna (lat. Božstvo šťastné náhody Fortuna).

Výška sošky: 30 cm

Materiál: Resin s bronzovým nátěrem.